Co je sexuální zneužívání?
Zdravotní komise Rady Evropy z roku 1992 považuje sexuální zneužití dítěte za
nepatřičné vystavení dítěte sexuálnímu kontaktu, činnosti či chování. Zahrnuje jakékolivsexuální dotýkání, styk, vykořisťování kýmkoliv, komu bylo dítě svěřeno do péče, nebo
kýmkoliv, kdo dítě zneužívá. Takovou osobou může být rodič, příbuzný, rodinný přítel,odborný či dobrovolný pracovník či cizí osoba.
Sexuální zneužívání
- je označován pohlavní kontakt mezi dospělou osobou a nedospělým jedincem, přičemž se zákonem stanovená hranice přípustnosti pohlavního styku pohybuje v různých zemích obvykle mezi 13. a 18. rokem věku. (Weiss, 2000, s.9) Pojem zneužití přitom může označovat různé formy koitálního styku (vaginální, anální, interfemorální – mezi stehna), tak i aktivní i pasivní orogenitální aktivity, masturbaci či osahávání jiných částí těla oběti, to vše za účelem dosažení sexuálního vzrušení a eventuálně i uspokojení pachatele. Závažnost sexuálního traumatu pro další vývoj obětí souvisí s míroupoužitého násilí, s délkou doby traumatizace a s věkem, v němž k traumatu dochází.
V případě incestního zneužití pak může hrát roli i příbuzenská blízkost zneužívající osoby. Jistým předstupněm sexuálního zneužití dítěte je sexuální obtěžování, které má podobu tří základních forem:
• dítě exponováno nabídkou k sexuální aktivitě, bez ohledu na to, zda tak učiní osoba blízká
nebo ho vyzve osoba cizí s nabídkou finanční úplaty
• sexuálního obtěžování dítěte v rámci šikanování, kdy je dítě vystaveno sexuálním
útokům nebo ponižování od svých vrstevníků
• chování dospělé osoby, která dítě uvádí v rozpaky a kontakt s touto osobou je těžce
prožíván
KOMERČNÍ ZNEUŽÍVÁNÍ DĚTÍ
Mezinárodní definice, která byla přijata na světovém kongresu OSN ve Stockholmu hovoří
o: „Použití dítěte pro sexuální účely výměnou za peníze nebo za odměnu v naturáliích mezi
dítětem, zákazníkem, prostředníkem nebo agentem, a jinými, kdo vydělávají na obchodu
s dětmi pro tyto účely“. Konkrétně se jedná o dětskou prostituci, dětskou pornografii a o obchodování s dětmi za účelem sexuálního zneužívání (dítětem se rozumí osoba mladší 18-ti let). Zahrnuje v sobě jak prvek zneužívání, tak prvek obchodu.
Komerční sexuální zneužívání z pohledu orgánů činných v trestním řízení se jedná o typ mravnostní kriminality, která sebou nese důsledky na kvalitu života oběti i v dospělosti. Ke komerčnímu sexuálnímu zneužívání dětí se vztahují (nebo mohou vztahovat) trestné činy:
• pohlavní zneužívání (§242)
• pohlavní zneužívání v závislosti (§243)
• kuplířství (§204)
• obchodování s lidmi za účelem pohlavního styku (§ 246)
• ohrožování mravnosti (§205)
• ohrožování mravnostní výchovy mládeže (§217)
• obchodování s dětmi (§216a)
• znásilnění (§ 241)
Komerční sexuální zneužívání dětí
• je většinou činem několika pachatelů, kteří jsou pro tuto činnost cíleně organizováni;
• je opakovaným aktem, nikoli jednorázovým;
• mnohdy souvisí s nuceným návykem na drogu;
• je tvořeno organizovanou sítí zneuživatelů, kteří se kolektivně účastní sexuálních aktivit
s dětmi;
• je nebezpečné stejnou měrou pro děvčata i chlapce
Formy komerčního sexuálního zneužívání dětí:
1. PŘEMÍSŤOVÁNÍ A PRODEJ DĚTÍ PRO SEXUÁLNÍ ÚČELY (přemístění dítěte z jedné strany na druhou výměnou za finanční nebo jinou odměnu)
2. DĚTSKÁ PROSTITUCE
Jedná se o zjednávání nebo nabízení služeb dítěte k provádění sexuálních aktů za peníze nebo jinou odměnu s touto osobou nebo kteroukoli jinou osobou. Výskyt dětské prostituce (i prostituce) určuje poptávka ze strany „zákazníků“ (vysoký výskyt ve velkých městech, příhraničních oblastech s Německem a Rakouskem, hlavní dálniční tahy apod.) s touhou po „neobvyklých“ zážitcích.
Dětská prostituce, jež může být zapřičiněna např. špatnými sociálně ekonomickými situacemi některých komunit a sociálních skupin. Děti, provozující prostituci lze rozdělit do 2 skupin (mohou se vzájemně prolínat):
a) děti provozující prostituci „dobrovolně“ – nejčastěji ve věku 15-18 let (mohou se vyskytovat i mladší děti), které řeší obtížnou ekonomickou situaci. Činnost chápou jako relativně snadný a nenáročný způsob vydělávání peněz, který jim umožňuje „svobodný“ a nezávazný způsob života. Často se jedná o děti na útěku z dětských domovů, z výchovných ústavů nebo od svých – rozpadlých nebo problematických rodin. V těchto případech není také výjimkou nutnost vydělávat si prostitucí na závislost na drogách nebo gamblerství.
b) děti, jež jsou k prostituci nabízeny další osobou. Tito pachatelé jsou postižitelní podle § 204 tr. zák. – kuplířství, § 217 tr. zák. ohrožování mravní výchovy mládeže, § 246 tr. zák. obchodování s lidmi za účelem pohlavního styku. Není neobvyklé, že v těchto případech může být kuplířem osoba dítěti blízká, např. někdo z rodinných příslušníků, kdy se příjem z prostituce může stát hlavním zdrojem příjmů rodiny.
3. DĚTSKÁ PORNOGRAFIE
Jedná se o jakýkoli zvukový nebo obrazový materiál, který používá děti v sexuálním kontextu.
Dětskou pornografii dělíme:
• obrazovou – zobrazení dítěte při výslovné sexuální činnosti, skutečné nebo simulované nebo oplzlé vystavování pohlavních orgánů pro sexuální uspokojení uživatele; zahrnuje výrobu, rozšiřování a nebo používání takového materiálu;
• zvukovou – používání jakýchkoli zvukových prostředků užívajících dětský hlas, skutečný či simulovaný za účelem sexuálního uspokojení uživatele; též zahrnuje výrobu, rozšiřování a nebo používání takového materiálu
Trestní zákon rozlišuje pornografii:
• tvrdou - znázorňování sexuálně patologických praktik, které obsahují prky násilí a neúcty k člověku nebo pohlavní styk se zvířaty
- tvrdou pornografií je vždy dílo zobrazující dítě, tedy osobu mladší 18-ti let (§ 205)
• prostou - jakékoliv jiné dílo (písemné, obrazové, zvukové apod.), které splňuje uvedené znaky definice, avšak tyto patologické prvky neobsahuje (§ 205 odst. 2 TZ)
Pornografické dílo
- jakýkoli předmět, který je-li pozorován ať přímo nebo prostřednictvím technického zařízení,
zvláštně intenzivním způsobem zasahuje a podněcuje samotný sexuální pud, a překračuje podle převládajících názorů ve společnosti uznávané hranice sexuální slušnosti. Určujícím faktorem této kriminality je především poptávka pedofilů a osob s dalšími pohlavními úchylkami. Jedná se o zločin přesahující hranice jednotlivých států, který se velmi šíří především díky internetu. Policie ČR v uplynulém období ohladila několik skupin pachatelů, kteří např. nabízeli dětskou pornografii za pomoci internetu, ovšem samotná distribuce probíhala běžným poštovním stykem.
Často dochází k případům, kdy pachatel – občan ČR umisťuje dětskou pornografii na zahraničních serverech (obvykle v zemích, které nevěnují velké úsilí v boji proti šíření dětské pornografii), nebo naopak cizinec umisťuje dětskou pornografii na serverech v ČR. Největší množství poznatků získává Policie ČR od samotných uživatelů Internetu, kteří např. náhodně zjistí dětskou pornografii a tuto skutečnost oznámí policii. Zde je nutné ocenit také spolupráci samotných provozovatelů veřejných internetových portálů, kteří pomáhají při vyhledávání a odstraňování dětské pornografie. „Klasická“ forma šíření dětské pornografie spočívá v umístění materiálu na určitý server (webovou stránku), odkud si ji pak zájemci za úplatu nebo zdarma stahují do svého počítače. Daleko skrytější a nebezpečnější formu šíření dětské pornografie však představují internetové výměnné sítě, tzv. „peer-to-peer connection“, kdy se jedná o krátkodobé reciproční spojení dvou počítačů připojených k síti, jejich uživatelé si mohou mezi sebou navzájem vyměňovat soubory (podmínkou je, aby tito dva uživatelé byli předem na spojení domluveni; nejčastěji se zkontaktují přes zájmové internetové“chat-rommy“). Tvorba a šíření dětské pornografie je v ČR trestná podle § 205 trestního zákona – trestný čin
ohrožování mravnosti.
4. SNUFF MOVIES
- sexuální vražda, která je současně filmována, je součástí produkce pornofilmu, ale obětí bývá osoba, která netuší, za jakým účelem je scéna filmována Vysoká míra latence ve statistikách je nejčastěji způsobena pocitem studu, obavy z oznámení, strach z opovržení, nedostatek nebo ztráta sebedůvěry, v případech trestné činnosti spojené s prostitucí také obtížné možnosti proniknutí orgánů trestního řízení mezi zákazníka, oběť či další zapojené osoby. Bohužel motivace dětí, které se staly oběťmi komerčního sexuálního zneužívání, ke spolupráci s policií je většinou poměrně nízká. V některých případech vykonávají předmětnou činnost dobrovolně, v jiných bývají materiálně, sociálně nebo psychologicky zcela závislé na pachatelích – kuplířích, případně nejsou schopné se – vzhledem ke svému nízkému věku – sebeidentifikovat jako oběť sexuálního zneužití. Z hlediska regionálního rozložení jsou mravnostní kriminalitou zasažena nejvíce velká města (Praha, Brno, Ostrava, Plzeň) a příhraniční regiony.
Diagnostická vodítka
1. Poruchy vývoje (nerovnoměrnost, retardace, stagnace, regrese psychomotorického
vývoje).
2. Zanedbávání zdravotní péče rodinou (odmítání léčebné péče, nezájem o preventivní péči
- povinné očkování, pravidelné preventivní prohlídky)
3. Známky fyzického týrání (kožní léze, popáleniny, opařeniny, vytrhané vlasy, zlomeniny,
nejasný mechanizmus úrazu, nitrooční krvácení, subdurální hematom, viscerální léze)
4. Poruchy chování (projevy úzkosti, pasivita, apatie, agrese, obranná gesta)
5. Poruchy v navazování sociálního kontaktu (vyhýbavé, ambivalentní, nejisté chování)
6. Neurotické projevy (poruch příjmu potravy, poruchy spánku, neurotické návyky)
Autor: Mgr. Lucie Vyhnálková, odbor tisku a public relations Ministerstva vnitra
Zdroje: mvcr.cz
Komentáře
Přehled komentářů
Zatím nebyl vložen žádný komentář